Stezku podél domu měli majitelé původně vysypanou šedým štěrkem, protože to pokládali za výhodné řešení. Pak však objevili výborný nápad, jak zužitkovat staré cihly – a vytvořit si užitnou zahrádku i na minipriostranství.
Vedle domě vedl jen úzký štěrkový chodník, který se končil dřevěným plotem. Majitelé však po čase zjistili, že šedé kamínky spolu s šedou fasádou působí pochmurně. Cestička rozhodně nevypadala optimisticky a v úzkém dvoře se málokdo zdržel. Dnes je to však zcela jinak – a stačilo na to pár dřevěných desek, kopec starých cihel a odhodlání.
Výhodou úzkého chodníku totiž bylo, že dřevěný plot na něj po větší část dne nevrhal stín. Prostor byl slunný, čili by bylo škoda nevyužít ho na něco lépe než sklad zahradního nářadí. Majitelé si tedy nejprve vyměřeny záhony vymezené dřevěnými deskami a zbytek zpevnily tak, aby se na podklad daly položit staré cihly z nedalekého demolic.
S trochou trpělivosti se jim podařilo vytvořit pěknou zahradní cestičku – skoro jako z pohádky. Navíc, ve spáře mezi záhony a pěšinou se našlo místo i na bylinky – v tomto případě tymiánu.
