Spotřebuje asi o 80 procent energie méně než klasická novostavba. Může se pochlubit i dalšími nepopiratelnými výhodami, přesto pasivní dům vyvolává mnoho otazníků. K nejčastějším patří výška a návratnost investice.
Standardy pro pasivní domy jsou vysoké – roční spotřeba tepla na vytápění maximálně 15 kW / m2, potřeba primární energie na provoz domu pod 150 kWh / m2 ročně a naměřená vzduchová propustnost pod 0,6 l / h. Dosáhnout je lze s výrazně sníženými tepelnými ztrátami a to se dá maximálně izolovanou konstrukcí, řízeným větráním s rekuperací a také efektivní dodávkou a spotřebou energie. Všechny tyto prvky pasivního domu jsou stejně důležité. Dá se na některých ušetřit?
Rozhoduje projekt
Již v projekční fázi je pasivní dům náročnější, investici zvyšuje vypracování konstrukčních detailů, potřeba vhodné izolace, použití kvalitnějších stavebních materiálů, kvalita osazených oken a také preciznost práce ve fázi realizace.
Ve srovnání s běžnou stavbou lze hovořit o zvýšení 10 – 20 procent. Podle zkušených architektů a projektantů se dá stavební část udělat i za méně peněz než stejně velký a komfortně běžný dům. Od prvotního návrhu pasivního domu, který dává smysl ve všech souvislostech a počítá s dalšími technologiemi, závisí nejen to, jak bude fungovat, ale i jeho cena.
Větrání
Maximální utěsněné domy by se neměli větrat mechanicky, otevřením oken, ale využít řízené větrání s rekuperací. Ta eliminuje tepelné ztráty větráním a v rámci ní se zachytí a využívá i teplo z odsávaného vzduchu, kterým se ohřívá čerstvý vzduch přicházející zvenčí. Nejlepší rekuperační jednotky dokážou ušetřit i 90 procent tepla potřebného na vytápění při standardním ohřevu studeného vzduchu. Výsledkem je stálá hygienická výměna vzduchu – bez průvanu, prachu a hluku z okolí.
Na to, že čerstvý vzduch je dovnitř i bez otevření oken si mnozí obyvatelé pasivních domů nezvykli a rekuperaci téměř nevyužívají, případně jen v zimě, kdy se nedá větrat okny. Nejjednodušší větrací jednotky jsou v nabídce přibližně za 400 eur za kus.Investice do 4-pokojového domu je tak kolem 1 600 eur, spolu se vzduchotechnickými rozvody, s kvalitními výpustky a s připojením na inteligentní ovládání se dostanete na částku 5 000 eur a více.
Úspory u domu, který má díky své konstrukci již minimální ztráty, budou 2 – 10 procent. Návratnost je tedy 20 let a více. Rekuperaci však v pasivním domě vynechat nemůžete, protože nesplníte pasivní standard, dostali byste se na úroveň nízkoenergetického domu. Větrání pasivního domu je tedy jen v úspoře energií a ne ve financích.
Vytápění
Pasivní domy často využívají tepelná čerpadla, které pracují s geotermální energií, teplem ze vzduchu či podzemní vody a dokáží ušetřit až čtvrtinu nákladů v běžném domě. Zajistí vytápění i přípravu teplé vody, přičemž maximální výstupní teplota bývá kolem 55 ° C. Na to, kolik jsou schopny ušetřit, jsou tepelná čerpadla stále předražené.
Čerpadlo s výkonném 4 kW is montáží stojí kolem 6 000 až 7 000 eur. K tomu je třeba ještě podlahové vytápění nebo jiné distribuční komponenty a výsledná cena se vyšplhá zhruba na 10 000 eur. Při malých rodinných domech je to velmi vysoká investice. A to mluvíme o tepelném čerpadle vzduch – voda, ostatní typy jsou investičně nákladnější, provozně však nejsou úspornější.
Pro rodinný dům s tepelnými ztrátami pod 4 kW se z pohledu návratnosti investic tepelné čerpadlo nevyplatí. Z hlediska prvotních investic je elektrické vytápění výhodnější, ale nesplňuje pasivní standard. Kondenzační kotle se s takovými malými výkony nevyrábějí a při malém výkonu nejsou efektivní, protože často nepracují v kondenzačním režimu.
Samotný plynový ohřev nedokáže splnit ani pasivní standard, vždy musí být v kombinaci s něčím jiným, například se solárními kolektory. Pokud tedy chcete dodržet pasivní standard domu, mnoho možností na výběr nemáte.
Efektivnější
Tím, že pasivní domy mají velmi nízké ztráty, vytopí je i klasická klimatizace. V principu je to tepelné čerpadlo vzduch – vzduch nebo vzduch – voda. V současnosti jsou v sortimentu klimatizace modely, které získají teplo ze vzduchu chladného až -30 ° C. S nimi se cenově vejdete do 2 000 eur is instalací.
Je to nejjednodušší a nejlevnější řešení vytápění pasivního domu, kterým dosáhnete i potřebné standardy. Navíc v létě dům chladí. Na přípravu teplé vody můžete využít malé tepelné čerpadlo nezávislé od topení, připojené na zásobník vody, které může sbírat teplo i z rekuperace.
Životnost pasivního domu
Vzhledem k absence tepelných mostů a řízené větrání, které snižují riziko kondenzace vlhkosti v konstrukcích pasivního domu, měla by být jeho životnost delší než běžného.Životnost technologických zařízení je omezena na 15 – 20 let. I když budou po tomto období ještě funkční, budou morálně zastaralé, protože materiálové, stavební a energetické technologie postupují rychle.
Nevyhnou se tedy generálce nebo výměně. Rozšířením těchto systémů do takové míry jako například plynové kotle by se jejich cena mohla výrazně snížit a pak by byla investice efektivnější. Pasivní domy mají své nesporné výhody z hlediska provozních nákladů, ale přísné požadavky na ně vedou k jejich předražení.
