Konstrukce stropu patří k nejsložitějším pracím na domě, které v závislosti na zvolené technologie mohou trvat několik týdnů nebo dní.
Výběr nejvhodnější stropní konstrukce ovlivňuje řada faktorů, například charakter vnitřní dispozice stavby, poloha a typ svislých nosných konstrukcí, zejména jejich rozpon či výběr převládajícího nosného stavebního materiálu. Strop musí unést kromě vlastní hmotnosti všechno, co je na něm položené – podlahu, příčky, nábytek, osoby.
Také izoluje zvukově i tepelně, chrání místnosti před šířením požáru a spolu se ztužujícím věncem zajišťuje stabilitu celé stavby. Součástí stropní konstrukce jsou podlahy a podhledy. Skladba podlahy musí odpovídat nosnosti stropu. Na dobře únosný strop můžete položit i těžkou litou betonovou podlahu, keramickou dlažbu a instalovat podlahové topení. Na méně únosné stropy jsou vhodné suché podlahy, které dobře zvukově i tepelně izolují a zabraňují přenosu vibrací do konstrukce. Spodní část stropu se omítá nebo zakrývá sádrokartonem. Po zvážení všech aspektů se můžete rozhodnout pro monolitickou nebo montovanou konstrukci stropu.
Monolitický železobetonový
Železobetonové stropní konstrukce jsou v rámci rodinných domů spíše na ústupu, protože jsou příliš pracné, náročné na technologický postup a v konečném důsledku i finančně náročné. Nevyhnete se jim však v případě složitých nepravidelných a organických půdorysů s velkými rozpony, otvory pro schodiště či galerii nebo pokud okolnosti vyžadují minimální tloušťku stropní desky. Tloušťka závisí od statického výpočtu a při rodinných domech se pohybuje od 150 do 250 milimetrů.
Dělá se přímo na stavbě ukládáním betonové směsi spolu s výztuží do bednění. Je tedy nezbytné pod celou budoucí stropní deskou vytvořit bednění klasickým způsobem nebo s použitím unifikovaných bednících dílců, jejichž pronájem není zrovna nejlevnější záležitost. Bednění se musí podepřít stojkami v rastru 1 x 1 metr.
Výhodou je, že v tomto případě odpadá nutnost vytvořit železobetonové ztužující věnce v úrovni stropu, protože jsou přímou součástí monolitické stropní desky. Samotná betonáž vyžaduje mechanizaci pro velký objem. Velká hmotnost železobetonu je na jedné straně nevýhodná vzhledem ke značné zatížení svislých konstrukcí, základů. Na druhé straně je výhodná z hlediska akustických vlastností – vzduchové neprůzvučnosti.
Montované stropy
V současnosti převládají ve výstavbě rodinných domů montované stropy na různé materiálové bázi – keramické, pórobetonové, betonové a dřevěné. Výběr konkrétního typu závisí na materiálu svislých nosných konstrukcí, s nimiž vytvoří kompaktní systém. Je logické, že na stěny z pórobetonu se nepoužije keramický strop a naopak.
Montované stropy jsou soustavy nosníků ze železobetonu nebo oceli, na které se ukládají nosné vložky. Montáž je jednoduchá a rychlá, výhodou je i dobrá tepelněizolační a akustická vlastnost. Smontovaný strop ještě zalije betonovou zálivkou, její tloušťku navrhne statik. I když se nedá vyhnout mokrému procesu, montáž je rychlejší než stavba monolitického železobetonového stropu. Prefa prvky jsou citlivé na sedání stavby a tepelné změny, což se může projevovat trhlinami v omítce v místě styku dílců.
Keramika, pórobeton i beton
Keramický strop je použitelný pro rozpony 2,25 až 7 metrů a velmi jednoduše se poskládá na stavbě bez složité mechanizace. Nosníky se ukládají v osové vzdálenosti dle typu vložky – 450 nebo 600 milimetrů. Zespodu se podepřou armaturou a spojí se ztužujícím věncem, pak se uloží vložky. Nosníky a výplňové vložky stropních konstrukcí mají ve svém sortimentu i výrobci pórobetonových stavebních prvků.
Nabízejí však i stropní desky pro montované stropy s nespornou výhodou – okamžitou únos ností hned po uložení na místo. Desky se používají do rozpětí 5,85 metru. Betonové prefabrikáty a panely lze kombinovat s cihlovými i pórobetonovými stěnami, ale na rodinné domy se využívají jen ojediněle. Na trhu najdete plné dutinové a předepjaté, které se dají použít až do rozponu 22 metrů. Betonové panely mají hladký povrch, který lze po nanesení stěrky ihned malovat. V dutinách stropních panelů se vedou různé instalace. Nevýhoda je potřeba těžké techniky při montáži.
Lehký dřevěný strop
Použití dřevěných montovaných stropů ve výstavbě rodinných domů má význam, pokud nosné prvky trámy jsou pohledové. Osová vzdálenost trámů se pohybuje od 600 do 1 000 milimetrů, průřez závisí na rozponu místnosti, ale i od estetických požadavků na interiér.
Při dřevodomy se využívá odlehčená fošnové konstrukce stropu, která oproti klasické trámové spotřebuje méně řeziva. Nosnou funkci trámů přebírají fošny s dimenzí přibližně 60/240 milimetrů kladené v osové vzdálenosti 600 milimetrů, z obou stran jsou otlučené dřevěnými nebo OSB deskami a prostor mezi nimi je vyplněn zvukovou izolací.
Moderní dřevěné stropní konstrukce využívají i různé nosníky z aglomerovaných materiálů – OSB desek a lisovaného dřeva, které překlenou i větší rozpony. Výhodou dřevěných stropů je suchá a rychlá montáž, třeba si však při nich dávat pozor na pevnost, hlučnost a požární odolnost.
