Ekologické bydlení obvykle poznáte na první pohled – nejednou má neobvyklý vzhled inspirovaný kmenovými tradicemi.
Alan Shopu je architekt, ale jeho největší vášní je sokolnictví. Když si stavěl dům, chtěl ho mít takový, aby zachytil to, co má nejraději: přímý kontakt s přírodou, autentičnost, poctu k oblíbenému dřevu, ohleduplnost k životnímu prostředí a ptactvu zvlášť.
Podlaha bere dech
Alan Shopu je mimořádně trpělivý, a to nejen při kontaktu s oblíbenými zvířaty. V jeho domě totiž najdete několik detailů, nad kterými člověk žasne. Nás nejvíce dostala podlaha z černého ořechu. Tato dřevina (mimochodem odolná vůči parazitům, pro což se využívá i v léčitelství) má nejen pozoruhodnou strukturu, ale architekt se rozhodl nejít nejlehčí, zato nejkrásnější cestou. Dřevo nenarezal na „obyčejné“ parkety, ale na nepravidelné dřevěná prkna, respektující tvar kmene.Podlahu tedy vyskládal jako puzzle – a výsledkem je dojem, jakoby po domě tekla nádherná mléčná čokoláda. Na interiér domu (včetně nábytku a dveří) použil 80 stromů z blízkého okolí. Veškerý nábytek vyrobil architekt vlastnoručně.
Není třeba spěchat
Ručně vyráběný nábytek naznačuje, že majitel si potrpí na kvalitu a je ochoten si na ni počkat. Podobně, jak na správný záběr – nejen v obývacím pokoji, ale téměř v každé místnosti na stěnách najdeme fotografie nebo malby s ptačími motivy. Samostatným „klenotem“ je koupelna. Je totiž obložená měděnými čtverci, které kdysi pokrývaly střechu stodoly . Skutečně originální recyklace materiálu! Držáky v koupelně jsou mosazné – architekt improvizovaně využil stavební konstrukční prvky.
Respekt ke zvířatům
Architekt spolu s manželkou při výstavbě postupovali s co největším ohledem na přírodu. Například, skla na oknech jsou potaženy speciální fólií, která reflektuje UV světlo. Ptáci ho totiž, na rozdíl od člověka, vidí. Rovněž, dům navrhli tak, aby co nejméně zasahoval do přírodní scenérie a během stavebních prací nezoťali žádný bútľavý strom, který by mohl být příbytkem pro různé živočichy – od ptactva až po hmyz. Chodník kolem domu je vyskládaný z říčních granitových skal v blízkém okolí a vysazené rostliny vybrali speciálně tak, aby potěšily kolibříků a místní druhy motýlů. Každý detail je architektova pokusem odpovědět na otázku, kterou si permanentně kladl: Jak by asi vypadala architektura, kdyby člověk nebyl jediným nebo tím hlavním zadavatelem?
Památník věčnosti
Centrální bod celé domácnosti, který se prostě nedá přehlédnout, je obrovský plát sekvoje, který visí na stěně v hlavní místnosti. Nelze se zastat před ním a nezašla. Tento ohromující „artefakt“ je ve skutečnosti mementem – letokruhy na 2 000 let starém kmeni mají majitelům připomínat, jak dlouhá je paměť přírody a jak krátkozrace se umí člověk zachovat. Napríkald tím, že vytne takový krásný strom.Na revanš, majitelé se rozhodli zasadit dům do zatravněné plochy. Tak se rapidně snížily jejich náklady na vytápění a klimatizaci v létě. Silná vrstva zeminy totiž zajišťuje celoročně stabilní teplotu. Pokud si potřebují zatápět, řeší to solárními panely a bateriemi Tesla, které solární energii dokáží udržet. Dva zdi domu, které nejsou vsazeny do kopce, pokrývají měděné plechy. Architekt obvolat každého klempíře v okolí, každou stavbu, která se chystala na demolici, aby sehnal dostatek materiálu na takové recyklační použití.
