V záhonech umí okamžitě upoutat. Nejsou náročné a daří se jim i v méně úrodných půdách. Je třeba si však dát pozor při manipulaci s nimi. Seznamte se s půvabnými pryšci.
Pryšce (Tithymalus) u nás tvoří samostatný rod, ačkoli ve většině zemí patří do početného rodu pryšec (Euphorbia), do kterého je zařazeno více než dva tisíce rostlin – letniček, dvouletých rostlin, sukulentů, krov i stromů. Většina zástupců rodu pochází z tropických a subtropických oblastí Afriky a Ameriky, proto se v našich zeměpisných šířkách mnohé pěstují jako pokojové rostliny. Existují však druhy, které vydrží i naše zimy a během celé sezóny jsou ozdobou smíšených záhonů. Typické pro pryšce jsou barevné horní listeny, které obklopují malé květy seskupeny do tzv. cyatií. Kvetou v závislosti na druhu od jara do podzimu.
Pozor na šťávu
Všechny mají jeden společný znak, vytéká z nich jedovatá mléčná šťáva – latex, jejímž úkolem je chránit rostliny před býložravci. Je však nebezpečná i pro lidi, proto je třeba s těmito rostlinami zacházet velmi opatrně. Pokud se totiž latex dostane do styku s pokožkou, může na ní způsobit bolestivé záněty. Postižené místo třeba omýt pod tekoucí vodou a potom ošetřit toaletním mlékem či krémem na ruce. Velmi důležité je chránit před kontaktem s latexem zejména oči, nos a ústa. Vážnější záněty sliznic vyžadují lékařský zásah.
Kde je vysadit
Většina druhů, které se dají pěstovat na záhonech, dobře prosperují v méně úrodné půdě a daří se jim i na velmi teplých stanovištích s nedostatkem vláhy. Všechny však potřebují dobrou drenážní vrstvu. Často se rozmnožují samovýsevem. Trsy se dají dělit koncem léta nebo na začátku jara, nebo si pryšce můžete rozmnožit řízkováním. Odřezek nejprve ponořte do vody a pak do prášku z dřevěného uhlí. Po několika dnech ho zasaďte do směsi rašeliny a písku. Pryšce téměř neohrožují žádné choroby ani škůdci. Výborně se kombinují například s okrasnými česneku, šanta, kukačka, kosatci, Orlické či centrantmi. Odkvetlé květenství odstraňujte, čímž podpoříte další tvorbu květů.
