Růže už od dávných dob zkrášluje lidské příbytky i veřejná prostranství. V začátcích její pěstování to byly většinou botanické druhy s jednoduchými květy, které kvetly pouze jednou za vegetační období. Dnes pěstované odrůdy kvetou bohatší, mají větší květy a širší paletu barev.
Začínáme s pěstováním
Důležitý je výběr stanoviště a příprava půdy, neboť růže na vybraném místě rostou několik let. Nejvhodnější je sluneční a vzdušné, tedy neuzavřené, což je nejlepší prevence houbových chorob. Půda má být propustná, nejlépe písčito-hlinitá, kterou vylepšíme kompostem, zapracovaným už na podzim. Na jaře doplníme živiny minerálním hnojivem .
Nejvhodnější termín vysazování je od 15. října do 15. listopadu. Na podzim ještě před příchodem mrazů vytvoří sazenice jemné kořínky a na jaře mají určitý náskok. Jarní vysazování je vhodné ve vyšších polohách, v oblastech s holomrazy a pro růže na kmínku, neboť jejich zazimování je náročnější.
Spon volíme tak, aby se rostliny jemně dotýkaly. Průměrná šířka čajohybridov a floribundiek se pohybuje od 50 do 80 cm, minirůží od 20 do 30 cm, růží na kmínku 1 – 1,5 m, parkových 80 – 120 cm a botanických až 3 m. Místo očkování musí být vždy nad povrchem půdy, nikdy ne hlouběji.
Základ je správný řez
Jeho cílem je udržet pravidelný a vyvážený tvar krov. Jarní řez je vlastně opakující se zmlazovací řez , kterým se prodlužuje životnost celého keře. Floribundky a slabě rostoucí čajohybridy řežeme většinou krátkým řezem, zkrátíme je na dva až tři pupeny. Dlouhý řez se využívá při bujně rostoucích odrůdách, které se zkracují na čtyři až sedm pupenů. Řežeme vždy na vnější poupě a šikmo, 6 až 8 mm nad ním. V rámci jarního řezu také odstraňujeme staré, poškozené a namrzlé dřevo a také prehusťujúce výhonky.
Popínavé růže po vysazení řežeme krátce, v dalších letech však necháváme silnější kosterní větve, které vyvážeme šikmo k opoře. Po třech až čtyřech letech uděláme prosvětlovací řez, když odstraňujeme pouze přestárlé větve.
Minirůže zkracujeme po celém obvodu, aby se zachovala jejich celistvost. Nemusíme dívat na postavení pupenů. Po čtyřech až pěti letech třeba udělat hlubší zmlazovací řez, aby se vytvořily nové mladé výhonky.
Při pokryvných růžích odstraníme nejdříve zmrzlé a poškozené větve. Samotný řez můžeme udělat nůžkami na živý plot.
Řez sadových a botanických růží se provádí podobně jako u běžných parkových keřích. Nejdůležitější je prosvětlovací a po 4 až 5 letech zmlazovací řez.
Růže na kmínku řežeme jako keříčková, stejně se snažíme docílit souměrnou korunku. Během vegetačního období odstraňujeme z kmínku vyrůstající plané výhonky a z kořenů vlky.
Jak mít více
Růže si můžeme rozmnožit i sami . Buď přímo, tedy řízkováním, čímž získáme nové rostlinky minirůží a pokryvných růží. Nepřímo rozmnožujeme růže očkováním, což se využívá zejména při čajohybridoch, popínavých a mnohokvětých růžích.
