I na střechu se kladou mnohem vyšší požadavky z hlediska energetické náročnosti jako kdysi. Její úspornost podstatně ovlivňuje stavba a tvar krovu.
Při zvažování, jaký tvar střechy dopřejete svému domu, upřednostněte takové konstrukce, které mají jednodušší detaily napojení, izolování a menší objem.
Ze šikmých střech má k těmto kritériím nejblíže pultová a sedlová bez komplikovaných výčnělků. Pokud jsou se sklonem vyšším než 30 stupňů, vytvářejí větší ochlazován povrch, což je při energeticky úsporných domech negativum. Stavba sedlové nebo valbové střechy s vikýři, přináší riziko vyšší spotřeby materiálu a složitého a zdlouhavého postupu zateplení, často také nekvalitního zhotovení detailů.
krov
Nosnou konstrukcí střechy je krov zda úspornější příhradový nosník. Nesou střešní krytinu a přenášejí veškeré zatížení – sněhem, větrem, vlastní hmotností. Liší se použitým materiálem a způsobem podepření.
Výběr typu krovu závisí na velikosti stavby, sklonu, rozpětí a tvaru střechy a možnosti využití podkroví na bydlení. Častěji se využívá hambalkový krov, jehož spotřeba dřeva je menší než u klasických krovů, protože věznice, sloupky a vzpěry krokví zde nejsou potřeba. Krokve jsou uloženy na pozednice a spojuje je hambálek – dvojitý vodorovný deskovitý prvek.
U ostatních typů tradičních krovů se ztrácí výhoda volného využitelného prostoru podkroví a mají i vyšší spotřebu dřeva. Pokud neplánujete využívat prostor krovu jako obytné podkroví a chcete střechu s mírným sklonem nebo se složitějším tvarem, je vhodnější vazníkové krov.
Také pokud máte překlenout větší rozpětí bez vnitřních nosných stěn nebo sloupů. Vazníkové krov je lehká, prostorově vyztužená konstrukce, která se skládá z příhradových nosníků. Jejich konstrukce je vyrobena z tenkého řeziva ve výrobní hale a na stavbě se osadí pomocí jeřábu.
Při složitějších tvarech střech vychází levnější než klasický krov, úspora na dřevě může představovat až 40 procent. Úspornou konstrukcí jsou i lepené krovy, při kterých se namísto masivních prvků velkého průřezu používají lepené prvky z tenčích fošen a desek, tedy odpadu při výrobě hranolů.
Latě a kontralatě
Rovnoběžně s hřebenem střechy se přibíjejí na krokve latě, které nesou střešní krytinu a podílejí se na vytvoření provětrávané mezery pod střešní krytinou. Jejich rozpon závisí na typu střešní krytiny, sklonu střechy, požadavků na překrytí jednotlivých tašek a specifických požadavků konkrétního výrobce krytiny.
Stejně jako krov se vyhotovují z masivního dřeva jehličnatých nebo listnatých dřevin, přičemž na Slovensku se tradičně upřednostňuje dřeva jehličnanů – smrk, jedle nebo borovice. V některých případech, zejména pro kovové střešní krytiny, se používají kovové tenkostěnné latě, přičemž se mezi ně a kovovou krytinu vkládají akustické pěnové pásy. Střešní latě musí unést hmotnost střešní krytiny a její dodatečné zatížení sněhem a větrem.
Laťování vyžaduje keramická, betonová a břidlicová taška, dřevěný šindel, vlákno cementová a plechová šablona. Každá z těchto střešních krytin má své specifické požadavky na laťování. Dokonce i každý z vyráběných typů tašek od jednoho výrobce má stanoveny individuální požadavky na laťování.
Důležité je respektovat rozměry a vzdálenost latí, aby se neprohýbaly. Jinak riskujete nedokonalé dosednutí tašek a jejich následné poškození. Při konstrukcích střech se kromě střešních latí setkáte s kontralatěmi. Pokud střešní rovinu tvoří bednění nebo se ve skladbě střešního pláště použije difúzní fólie, musí být použity kontralatě, které se kladou a přibíjejí na krokve. Jejich úkolem je zajistit dostatečnou provětrávanou mezeru pod krytinou. Minimální tloušťka provětrávací vrstvy má být 40 milimetrů a závisí na sklonu a délky střechy.
význam parozábrany
Spíše než na hotový krov pribijete latě, je nutné natáhnout parozábranu. Každou střechou prochází vzduch a s ním i vodní pára, které mají tendenci tlačit se přes střešní plášť ven. Při nasycení vzduchu vodní párou a jeho ochlazení kondenzuje pára na vodu. Pokud to nastane v tepelné izolaci, voda ji znehodnotí a sníží její účinnost.
Proto se mezi tepelnou izolaci a interiér ukládá parozábrana, která brání pronikání částeček vodní páry. Klade se těsně pod krokve a tepelnou izolaci střechy. Důležité je, aby měli fólie v stycích přesahy a byly dobře slepeny či svařeny. Zároveň je třeba postarat o místa střešních prostupů. Styky pásů a jejich napojení na ostatní konstrukční prvky třeba zcela vzduchotěsně přelepit speciálními certifikovanými páskami se zaručenou funkčností na dlouhá léta. Dokáží přenášet bez porušení i určité pohyby krovu.
Parozábrany
- Jsou to fólie, většinou na bázi polyethylenu, s velmi nízkou difúznosťou.
- Na trhu najdete i parozábrany s výztužnou mřížkou či reflexní vrstvou, která zabraňuje průniku škodlivého elektromagnetického záření do obytného prostoru a odráží sálavé teplo zpět do interiéru, čímž snižuje energetické ztráty.
- Kompozitní fólie jsou na bázi polyesterového vlákna s nepropustným polyetylenovým povrchem.
- Dostupné jsou i parozábrany s integrovanou lepicí páskou.
