Nízkoenergetický dům Motýl na první pohled upoutá atypickými šikminami, které nejsou samoúčelné. Dobře promyšlený koncept architektury ušité na míru dotáhli autoři do dokonalosti i v interiéru.
Když si mladí manželé koupili pozemek na periferii města, věděli, že na něm chtějí postavit dům, který bude jim i jejich dvěma malým synům sloužit dlouhá léta. Proto se rozhodli dobře zvážit výběr architektů. Oslovili tři studia, jejichž realizace je nejvíce zaujaly na internetu. Základní požadavek byl, aby dům nevypadal jako většina katalogových domů a splňoval minimálně nízkoenergetický standard . Zelenou dostal nakonec ateliér yesss.
Kromě odborného přístupu bylo majitelům sympatické, jak architekti a zároveň manželský pár Juraj a Eva spolu komunikují, umí se vžít do rodinného života a fungování domácnosti s malými dětmi.
Inspirován Sokratem
Už při skice konceptu kladli autoři důraz na orientaci a tvarování domu s ohledem na lokalitu a světové strany. Dvě barevně odlišeny průřezová hmoty, které s lehkostí překračují hranici pravoúhlých kvádrů, svým tvarem evokují křídla motýla. Tyto na pohled efektní šikminy dodávají architektuře příjemnou dynamiku, nejsou však samoúčelné. Vycházejí z principu takzvaného Sokratova domu, který díky znalosti geometrie slunečního paprsku zajišťuje optimální teplotní pohodu v interiéru. V létě ho chrání před přehřátím a v zimě zas maximálně využívá solární zisky.
Optimální vybavený
Hlubší zapuštění pod horní podlaží chrání vstup a zároveň se tím vstupní hala neobvykle dostala téměř do centra půdorysu. Od prostorné obytné haly, vydatně prosvětlené střešními světlíky , ji odděluje celoskleněná posuvná stěna. Tak jako jsou hmoty domu odlišeny vizuálně, plní i rozdílnou funkci, v přízemí je denní část a na patře noční.
Další požadavky domácích směrem k výbavě domu byly dva dětské pokoje, každá se samostatným šatníkem, velký šatník u ložnice rodičů, dvě koupelny na patře, a chybět nemělo ani praktické vybavení: svod prádla a centrální vysavač . Spokojenost majitelů se stavbou domu vedla k oslovení architektů i na návrh interiéru, což byla šťastná volba, protože autoři mohli navázat na řešení domu a dotáhnout prvotní myšlenky do konce.
Dvě varianty
Do práce se pustili vycházeje z požadavků na moderní styl, absenci barev, které domácí neměli v oblibě a celkový pocit z prostoru. S prvním návrhem se klienti neztotožnili úplně. I když byly do puntíku splněny všechny požadavky, společenské zóně něco chybělo. Uvědomili si, že působila trochu mdle a chyběla její hierarchie.
Architekta to tak nastartovalo, že nabídl domácím, že jim navrhne další alternativu na vlastní náklady. Na druhý pokus už trefili do černého a majitelé byli spokojeni. Pomohla změna barevné škály, celkové zjednodušení, výměna závěsných svítidel i dominantní textilní sedačky za koženou. Nyní v neutrální laděném světlém prostoru hezčí vynikne dřevěný obklad a závěsné lampy nad jídelním stolem a obývacího sezením.
„Toto nebyl projekt, který se rodí ze dne na den. Měli jsme štěstí na náročné klienty v dobrém slova smyslu, přitom věčně optimistických, přísných, ale laskavých. Tato zkušenost nás vnitřně obohatila, komunikace s majiteli byla pro nás plodná a poučná. Intenzivní dvouletá spolupráce natolik sblížila naše rodiny, že jsme se stali blízkými přáteli, „ říkají s nadšením manželé architekti Eva a Juraj.
