Vlastní bydlení si zařizujeme tak, abychom se v něm cítili příjemně, ale přiznejme si, často i tak, abychom udělali dobrý dojem. Tento pocit není určen jen návštěvám, ale i nám samým. Náš domov má být naší nejlepší vizitkou. Při vší snaze se však může stát, že to s úpravou interiéru přeženeme. Toto jsou nejčastější chyby, kterých se při zařizování dopouštíme.
1. Těžký nábytek
Před deseti – dvaceti lety to byl znak přepychu – obrovská sedací souprava, která vás doslova spolkla, když jste se do ní posadili. Ty časy jsou naštěstí pryč. Tedy, pokud nebydlíte v paláci nebo letištní hale. Běžný člověk už přece nezasedá celé dny zabořený v křesle. Má totiž zajímavější věci na programu, tak proč se stále držet masivních gaučů, majestátních obývákoých stěn a ložnicových sestav jako pro Gullivera?
Co s tím?
Někdy pomůže i malý trik: výšší nožičky. Pokud pod masivní skříní proudí vzduch, i mohutný kus bude vypadat lehčí a útlejší. Ideální je však vyměnit příliš velké kusy, které nás doslova podporují v komótnosti, za něco svěžejší a dynamičtější.
2. Nevhodná barva
Nejde o to, abychom při výběru barvy interiéru byli odvážní, spíše abychom více mysleli na vlastní pocity. Nejednou se totiž stává, že se držíme při zemi (a to doslova, výběrem hnědavých nebo šedých odstínů) jen proto, že nechceme vybočit z řady. Naše obývák se pak podobá desítkám jiným, téměř generickým, jakoby jsme přecházeli z jedné lobby do druhé ve stejném hotelu.
Co s tím?
Dříve, než si začnete vybírat jakýkoliv nábytek nebo doplněk, vyjasněte si základní věc: Jakou náladu má daná místnost vyvolat? Co je jejím hlavním účelem a jak se mají lidé v ní cítit? Držte se toho a neuhýbejte jen proto, že fialová je právě ve slevě. Při výběru barev se však orientujte podle pocitů všech členů domácnosti. Málokoho „přinutíte“ k dobré náladě, když mu oranžová barva připomíná pracovní vestu a podobně.
Nejlepší rada je: Vyberte si barvu o odstín světlejší, než ta, která vám padla do oka v obchodě. Pokud se o rok-dva ukáže, že barva byla tou „vaší“, můžete později přitvrdit.
3. Krámy
Jasně, že v našich očích jde o malé sběratelské vášně, nostalgické vzpomínky, sentimentální hodnotu – jednoduše, nahromaděným věcem dokážeme dát mnoho různých jmen. Nicméně očima nezištného člověka jde o nepořádek a chaos.
Co s tím?
Zásady „japonského“ úklidu říkají: Vezměte danou věc do ruky a dobře se zamyslete. Přináší vám radost? Spojují se s ní pouze dobré vzpomínky? Pokud ne, pryč s tím, neuvazujte si negativní balvan na krk. Pokud jste šetrní a je vám líto věc vyhodit, odneste ji do nejbližší charity nebo ji darujte. Tak se vám rozloučení s danou věcí spojí s tím nejlepším pocitem: že jste velkorysý a přející člověk.
4. Nevyužitý prostor
Jde o „hluchá“ místa na podestách, chodbách, podivné niky, prázdné kouty … Taková místa netřeba nutně zaplňovat dalším nábytkem, ale neměli by ležet ladem.
Co s tím?
Využijte volné místo co nejefektivněji. Nemusí přitom jít o další úložné prostory na hromadění dalších harampádí. Dobře využitým místem může být i zátiší s květinami (ne umělými) nebo pokojovými rostlinami. Tak si do interiéru vnesete více života, vzduchu, radosti.
5. Katalogové bydlení
Znáte ten pocit, když přijdete k někomu domů a zdá se vám, že jste v obchodním domě určité značky? Jakoby majitelé naložili prodejní kóji do auta přenesli ji k sobě domů. Je přitom jedno, zda jde o snadno identifikovatelnou síť v horní nebo dolní cenové kategorii. Žádná vlastní osobnost, jen umělá stylizace, v lepším případě pod taktovkou interiérového designéra.
Co s tím?
Nenakupujte na jednom místě a nenakupujte vše najednou. Dopřejte si ten největší luxus zařizování: čas. Přestože rychlé přeměny s překvapením vypadají v televizi fantasticky, položte si otázku: Chcete bydlet v hlavě designéra nebo ve své vlastní. V současnosti je k dispozici tolik inspirací, nápadů a ukázek, bylo by škoda neprovedení jejich – a přitom si neujasníte své vlastní představy o bydlení, které bude opravdu, neopakovatelně, jedinečně – vaše.
