Nátěry patří mezi velmi staré způsoby ochrany dřeva, mají svá specifika, protože zohledňují místní podnebí – tedy rozdíly teplot, vlhkost vzduchu i mrazy, které u nás bývají sušší než například u moře. Není tedy rozumné používat barvy určené pro jinou oblast.
Základ je základ
Vždy platí, že jakýkoliv celkový nátěr drží dobře pouze tehdy, když drží dobře i základ. U čerstvého dřeva to však nestačí – musí být dokonale vysušené. Pokud není, nepomohou ani nejdražší barvy a nátěr se časem oloupe. V případě, že nejsme si jistí a na nátěru nám záleží, tak je možné si půjčit vlhkoměr a změřit jako je dřevo vysušené. S tím souvisí i prostředí, ve kterém natíráme – ve vlhkém prostředí to jde těžší.
Jaké je optimální prostředí pro natírání?
Suchý podklad, nejvýše 75% relativní vlhkosti vzduchu a teplota 20-25 ° C. Čím je teplota nižší, tím pomaleji schne. Naopak při vysokých teplotách může rychlé schnutí některým barvám překážet, protože se nestačí vstřebat jednotlivé tahy. V případě, že venku příliš fouká, tak natírání také není vhodné. Sice barva dobře schne, ale vítr na ni může nanést různé nečistoty, které v ní pak už zůstanou.
Dvě je lepší jako jedna
Je lepší, když povrch postupně natíráme několika tenkými vrstvami, jako kdybychom použili jednu vrstvu, ale hrubou. Toto pravidlo platí obecně při natírání barvami, ale existují barvy, které jsou vyrobeny tak, aby na dokonalé ošetření stačila jedna vrstva a to silnější, než obvykle bývá.
Vrstvy přebrousit
Pokud chceme, aby byl konečný nátěr hladký a mají se jednotlivé vrstvy spojit musíme každý nátěr po jeho zaschnutí lehce přebrousit jemným brusným papírem. Finální vrstvu už nebrousíme.
S tmelením opatrně
Každé tmelení dřeva vede ke snížení kvality a životního nátěru. Lepší než tmelení je vyrovnání podkladu před nátěrem a broušením jednotlivých vrstev nátěru jemnozrnným brusným papírem. Hlavně při venkovních nátěrech může tmelení přinést komplikace. Tmely totiž mají obvykle jiné vlastnosti jako barvy či podklad a při neustálém střídání teplot se to může projevit prasklinami nebo olupováním vchného nátěru
A co penetrace?
Při lazurování dřeva začínáme penetračním nátěrem, kdy zvolíme např. Lazurol impregnační základ. Penetrace má smysl a není dobré ji vynechat. Kromě toho, že připraví podklad, který bude pevný a další barvu udrží rovnoměrně po celé ploše, dostane do dřeva také fungicidní prostředky. Ty totiž zabraňují dřevokazným houbám a dřevokaznému hmyzu, které by dřevo znehodnocovali i pod vrstvou barvy. Ovšem ne každá penetrace obsahuje fungicid. Pak musíme před penetrováním použít některé z fungicidních prostředků, například Sanal na dřevo. Vrchní nátěr vytváří na povrchu nepropustný film a do dřeva se zpravidla nevsakuje. Když použijeme penetraci, prodlužujeme vrchnímu nátěru životnost, barva nepopraská, protože dřevo do sebe nebude natahovat vlhkost a tudíž nebude pracovat.
