Interiérový minimalismus nemusí nutně znamenat absolutní strohost. V jasně zařízené kuchyni lidí, kteří jednoznačně vědí, co chtějí a co ne, je minimalismus spíše vyjádřením otevřeného postoje: žiji bez přítěží a mlžení. V angličtině pro ně existuje výraz livable minimalists, co bychom mohli volně přeložit jako „snesitelní minimalisté“. Čili lidé, kteří mají rádi pořádek, ale nebudou za vámi permanentně chodit s pytlem na smetí jen proto, že v IKEA měli výprodej. (Na druhou stranu, pokud mají z čeho pít kávu, nové šálky již nekupujte.)
Nech věci vyznít
Estetika snesitelně minimalistických kuchyní stojí na tom, že použité materiály, barvy, struktury a zařízení si navzájem nekonkurují.Rozhodování při výběru kuchyňské linky, pracovní desky, obkládaček a podobně musí mít jednotný koncept a musí být ukončeno jednoznačně, bez kompromisů.
Řád, ale ne sparťanský
Snesitelný minimalista není sběratelem, z dovolené si nepřinese folklórní drobnosti a ani ho jimi nepotěšíte. Nelepí si na ledničku dětské čmáranice, i kdyby jeho dítě bylo druhým Van Gogh. Neodkládá si poškozené věci pro případ, „že by se ještě na něco sešli“ a nekupuje si jednoúčelové kuchyňské spotřebiče. Pokud spotřebič neví šlehat, mixovat, mlít, míchat a drtit v jednom, určitě si ho nekoupí.
Materiálové přiznání
Tomuto typu lidí je třeba uznat, že málokdy sáhnou po „rádoby“ materiálech. Jelikož netrpí nerozhodností, která je nutí kupovat jednou to a pak ono, raději si počkají a našetří na hodnotnější věc, která jim pak dlouhá léta slouží. Typickým znakem jsou dřevěné prkénka, často z exotického, drahého dřeva.
