Pokud máte projevy alergie, některým druhům dřevin se je lépe vyhnout. Myslete na to, dokud si zřídíte novou nebo předěláváte starou zahradu. Přece si nepokazíte pobyt na terase smrkáním a štípáním očí.
Bříza (Betula)
U nás je velmi rozšířená bříza bělokorá. Zabírá pásma od nížin až po horský terén. Dostala se sem přirozenou cestou i činností člověka. Z původně se vyskytujících druhů jsou zde ještě bříza bílá, karpatská a tmavá.
Bříza kvete obvykle v dubnu a květnu, přičemž koncentrace pylu v ovzduší je často rozdílná. V našich podmínkách patří k hlavním pylovým nebezpečím.
Líska (Corylus)
Listnatá dřevina rozšířená v celé Evropě, u nás je nejrozšířenější líska obecná. Vždyť kdo by neznal lískové oříšky? Lísky jsou jednodomé, kde zlatožluté samčí jehnědy jsou převislé, drobné samičí květy červené, seskupeny. Je první kvetoucí dřevina u nás. Kvete v únoru a v březnu.
V zahradách a parcích najdete i lísky tureckou, vzácněji lísky americkou a lísky největší. Koncentrace pylu lísky v ovzduší nebývá vysoká, na vyvolání potíží stačí však málo, byť jen několik hodin pěkného slunečného počasí na jaře.
Topol (Populus)
Topoly jsou rozšířené stromy v celé Evropě, mimo studených nebo suchých oblastí. Co se našich podmínek týká, vyskytují se zejména v lužních lesích, například topol bílý. Častý je topol šedý i topol černý a až do horských poloh sahající topol osika.
Mnohé druhy i odrůdy zejména amerického původu se pěstují v lignokultúrach. Efektivní se využívají v obnově narušeného životního prostředí, často se vysazují jako okrasné stromy. Jsou dvoudomé, samčí jehnědy jsou převislé. Kvetou postupně od začátku března do konce dubna.
Alergenitu topolu není vysoká, ale ve spojení s ostatními dráždivými látkami ne zanedbatelná.
