Předsíň je příležitost udělat skvělý první dojem. Paradoxně, můžete jí opakovaně zapůsobit i na sebe.
Drtivá většina síní, které jsme navštívili, byly úzké, malé, stísněné prostory – a to bez ohledu na to, zda jsme vstoupili do bytečku nebo velkého domu. Mánie „zádveří“, které je třeba izolovat od zbytku domácnosti dveřmi, aby se zima zvenku nedostala dovnitř, se pravděpodobně rozšířila v dobách socialismu. Ať u dveří zazvonila návštěva, pošťák nebo někdo z domácích, čekalo ho mimořádně vřelé přijetí – v úzké chodbičce se totiž nedalo jinak, než kolem sebe přejít téměř tělo na tělo. Příčin, proč majitelé a projektanti rezignovali na foyer, vstupní haly a velkoryseji předsíně, je několik. Jednou z hlavních bylo jistě šetření energií.
Dnes však moderní stavební materiály a topné systémy zajišťují mnohem efektivněji energetické fungování, a proto není důvod, abychom příchozím znovu neobrátili důstojnější přivítání. Předsíň je totiž prvním dojmem, jaký z návštěvy budeme mít. Navíc, pokud se po namáhavém dni vracíme z práce, do jaké atmosféry bychom nejraději vešli? do místnosti světla a vzduchu nebo do tmavého pelíšku?
1. Rohožka je vizitka
Dobrý dojem se začíná od dveří. Ty by měly být vždy čisté. Pokud máme před dveřmi rohožku, mohla by být ukázkou toho, že máme dobrý vkus, smysl pro humor nebo jsme veselá domácnost, která zná i jiné barvy než šedou a hnědou.
2. Pohodlné obouvání
Za předpokladu, že u dveří vítáme hosty – a máme na to prostor – měli bychom myslet na to, že u dveří nejde ani tak o to, abychom se co nejdříve zbavili bot. Naopak, měli bychom usnadnit opačný proces – obouvání. Samozřejmě v případě, že i od hosty stále očekáváme, že se u dveří vyžvýká. Tento zvyk totiž vůbec není takový běžný všude – v mnoha západních zemích bychom tím domácích spíše zaskočily. U dveří je tedy dobré mít křeslo nebo lavici, na které se můžeme obout, případně si odložit kabelku nebo tašku.
3. Kabáty a boty
Místo na odkládání kabátů a bot zcela přirozeně situujeme co nejblíže ke dveřím. V úzkých předsíních bychom vás od toho chtěli trochu odradit. Zejména, pokud předpokoj vnímáme jako místo na vítání.Hosté totiž jistě rádi přejdou pár kroků k věšáku, pokud jim předtím dopřejeme „vzduch“, aby si udělali bleskový názor na to, jak se jim těšíme.
Totéž platí pro domácí: Představte si, že přijdete večer domů. Otevřete dveře a: Opravdu chcete vidět sbírku kabátů, větrovek a bot? nebo byste si představovali raději pohled na pěknou lavičku s plakátem, obrazem nebo zrcadlem?
4. Panské myšlení
Při plánování předsíně se můžeme inspirovat životem bohatých – vzpomeňte si na některý z filmů nebo seriálů. Jak vypadaly vstupní prostory v jejich domech nebo bytech? Nejdříve při vstupu měli odkládací stolek (zaručeně s příjemným osvětlením a rostlinou nebo vázou s květinami), pravděpodobně i nějaký velkoformátový obraz. To je dojem, který potěší: zeleň a umění. Kabáty, deštníky a botníky, čili každodenní praktičnost nás může počkat za rohem nebo ideální – ve vestavěné skříni, která na sebe velmi neupozorňuje.
5. Dobré osvětlení
Základem dobrého dojmu je, že hosté a domácí na sebe vidí. Nikdo se totiž nehrne do tmavého doupěte – brání nám v tom základní instinkty.Ideální je tedy mít při vstupu svítidlo, které reaguje na pohyb.Přirozeně, i tehdy by se mělo zapnout teplé, „laskavé“ osvětlení, ne policejní reflektor.
6. Zajímavá podlaha
Jelikož předpokoj je místem, kde se mnozí ještě stálevyzúvame, pohled nám přirozeně padne na podlahu. Je proto vhodné, aby byla nejen čistá, ale i zajímavá: dostatečně velký koberectak zachytí nejen špínu, ale i oči. Pokud nám více vyhovuje hladká podlaha (obkládačky nebo parkety), mohli by být uloženy do vzoru, aby napodobovaly koberec a vymezdili vstupní prostor.
