Zdravé bydlení vyžaduje naši největší pozornost. Nezáleží na tom, zda mluvíme o novostavbě nebo starším domě, pokud se vyskytne nějaký problém, jako první se snažíme identifikovat jeho příčinu. V zimních měsících nám nejčastěji znepříjemňuje šťastné a ničím nerušené soužití příliš vlhký vzduch.
Chybu bychom měli hledat hned na začátku, v období zřizování příbytku. Stavební nedostatky jako je zatékání, poškozena střecha, netěsnící vytápění, porucha oplechování a potrubí, nedostatečně těsnící okna, to vše se v konečném důsledku může projevit ve formě nadměrné vlhkosti vzduchu. Rizikové zateplení z vnitřní strany a zabetonování podlahy je nutné ještě před realizací konzultovat s odborníkem. Základem úspěchu je zajistit dostatečnou cirkulaci vzduchu.
Jaké jsou následky vlhkosti vzduchu?
Ideální vlhkost interiérového vzduchu se pohybuje mezi 40 až 55% relativní vlhkosti.
Nadměrná vlhkost (nad 60%) v domácnostech ohrožuje zdraví a snižuje hodnotu stavby. Na stěnách se vytvářejí praskliny a skvrny, mění se barva omítky a nátěry se postupně odlupují. Čím chorobnejšie vypadá prostředí, ve kterém se nacházíte, tím se zvětšuje nebezpečí rozmnožování plísní a zárodků mikroorganismů.
Spóry plísní, které se uvolňují do ovzduší obytného prostoru jsou následně vdechovány a projevují přecitlivělostí, častějším výskytem zánětu spojivek, nosní sliznice a přínosných dutin, opakovanými infekcemi dýchacích cest. Především u dětí se objevuje dráždivý kašel, bolesti v krku, či dokonce astma. Při styku s plísní se však mohou objevit i kožní choroby jako ekzémy a vyrážky.
Zvýšená vlhkost vzduchu v místnosti způsobuje snížení teploty, proto se někteří z nás uchýlí k rychlému a nadměrnému vytápění. Roste tak spotřeba tepelné energie, neeliminuje se tím však samotná příčina a zimu z bytu Nevyženu.
Nejúčinnější prostředek je ten nejpřírodnější
Může se vám zdát nelogické větrat, když si do bytu vpustit ještě větší „zimu“, protože si teplo chcete co nejvíce udržet, avšak redukování vlhkosti větráním je v tomto případě největším pomocníkem. Pokud se tomuto opravdu jednoduchému řešení úzkostlivě vyhýbáte, i nadále nechtěně podporujete tvorbu vhodných podmínek na kondenzaci vodních par.
Uvědomte si, že platí fyzikální jev: čím je vzduch teplejší, tím více vody ve formě páry je schopen pohltit. Venkovní vzduch obsahuje méně vodní páry než ten interiérový. Větráním snižujeme vlhkost nasyceného vnitřního vzduchu, protože studený vzduch proudící do místnosti se zahřeje dříve a nabere na sebe vlhkost z bytu, čímž relativní vlhkost klesne.
Doporučuje se každých pět až šest dní aplikovat tzv. metodu tepelného šoku, kdy prostor uzavřeme, pořádně ho vytopíme na vysokou teplotu a později ho vyvětráme celým otevřením okna na 5-15 minut. Stěny, podlaha i strop mají ve struktuře akumulované teplo. Intenzivní vyvětrání zajistí dostatečné předání vlhkosti. Místnost má rázem optimální kvalitu a teplotu vzduchu.
Proč ještě se nám vyplatí větrat?
Vaření, praní oblečení a koupání produkuje vlhkost. Bělostná pára proudící v koupelně nenadělá žádnou dobrotu, proto ji třeba odsávat. Zdrojem vlhkosti jsme však i my. Každý z nás totiž dýcháním vyprodukujeme za den 1-2 litry vody. „Výměnou“ vzduchu alespoň třikrát za hodinu dodržíme zdravotníky doporučenou hygienickou normu na zdraví prospěšné a hygienicky dobré dýchání.
Převaha techniky nad přírodní taktikou
Pokud selže taktika větrání, nastupuje technika. Mnozí z nás zkoušejí i jiné alternativy vysušování prostředí, tedy odstranění vlhkosti v domácnosti.
Jednou z možností je vyzkoušení přístrojů jako jsou odvlhčovače vzduchu . Známe kondenzační nebo absorbční odvlhčovače vzduchu, vybavené uhlíkovým filtrem, které pohlcují i pachy. Díky nastavitelnému hydrostatu udržuje odvlhčovač žádanou hladinu vlhkosti v místnosti. Takový přístroj nasaje vzduch v místnosti a ochladí ho pomocí zabudované chladící jednotky. Změní tak námi neviděnou vlhkost na kapalné skupenství – do kapek vody, které stékají do odvodňovací nádržky. Vzduch zbavený vlhkosti je pak ohříván a vypouštěn z přístroje do prostoru.
Při znatelných, ale stále malých výkyvech můžete zkusit tabletky fungující jako pohlcovače vlhkosti. Počítejte však s tím, že absorbují jen čtyřnásobek své váhy, proto se nezbavíte takového množství vody, jak byste si představovali.
Rekuperátor je stejně ověřené větrání technikou s minimální ztrátou tepla, při výměně až poloviny celkového objemu vzduchu v místnosti. Větrání probíhá bez větších teplotních výkyvů, jak to naopak bývá při klasickém větrání oknem. Rekuperátor vyhání vzduch z bytu / domu a čerstvý vzduch ohřívá na pokojovou teplotu.
Účinnost odstraňování nadměrné vlhkosti si můžete jednoduše kontrolovat. Přístrojů na detekování vlhkosti známe několik. Například kompaktní teploměr a vlhkoměr , vyjadřující stupeň vlhkosti v procentech. Změnu optimální vlhkosti jsme tak schopni včas zpozorovat av předstihu zasáhnout.
Osvědčené rady
Kromě větrání a techniky můžete zkusit i na jiné způsoby vysušení prostředí. Níže zmíněné řady představují drobné, by vám v tom mohly pomoci.
- V rámci správné cirkulace vzduchu v kritických oblastech místností (ve spárách, mezi a za nábytkem) odsuňte nábytek alespoň 5 centimetrů od stěn.
- Za deště a mlhy nechte všechna okna zavřená.
- Zařiďte si byt s okny se zabudovanými větráky, které umožňují tzv. „Větrání přes zavřená okna“.
