Nastavit pokojový termostat může na první pohled vypadat jako něco triviálního, jako něco, čím se člověk ani nemusí příliš zabývat, ale opak je pravdou. Dnes, kdy energie stojí stále více peněz a zároveň čelíme klimatické krizi, je právě pečlivé nastavení termostatu jedním z klíčových kroků k tomu, jak efektivně šetřit nejen životní prostředí, ale také svoji peněženku. Proto je důležité vybrat nejvhodnější místo, kam termostat umístíme. Mnoho lidí termostat umisťuje bez jakéhokoli hlubšího zamyšlení nad tím, zda je jeho poloha skutečně optimální. Pokud jej totiž dáte například příliš blízko oknu, kde na něj přímo dopadá sluneční světlo, termostat bude ukazovat vyšší teplotu, než ve skutečnosti v místnosti je. Naopak, pokud termostat umístíte někam do chladného kouta nebo vedle chladného povrchu, může se stát, že v místnosti bude ve skutečnosti teplo, zatímco termostat vyhodnotí, že je stále chladno, a bude místnost přetápět. Ideální místo pro termostat je tedy zhruba ve výši očí průměrně vysokého člověka, na vnitřní stěně pokoje a daleko od přímého vlivu radiátorů, klimatizace nebo oken. Pokud si s tímto krokem dáte záležet, máte již z poloviny vyhráno, protože termostat bude ukazovat skutečně reálné hodnoty a bude tak efektivně řídit vytápění.
Další, sice nenápadný, ale nesmírně důležitý krok spočívá v tom, jakým způsobem nastavíme požadovanou teplotu. Mnoho lidí prostě nastaví termostat na určité číslo a nechá ho být, aniž by se zamysleli nad tím, jestli je tato teplota vhodná pro všechny situace. Často se setkáváme s extrémy, kdy lidé vytápějí zbytečně vysoko a pak trpí přehřátím, nebo naopak příliš šetří a doma mají nepříjemně chladno. Přitom každý stupeň nahoru či dolů znamená nemalou změnu v celkové spotřebě energií. Odborníci doporučují jako optimální hodnotu běžnou teplotu v místnosti okolo 20 až 22 stupňů Celsia, což je z hlediska komfortu i energetické spotřeby nejlepší kompromis. Je dobré si uvědomit, že není nutné udržovat stejnou teplotu po celý den, ale využít možnosti termostatu k regulaci teploty podle denní doby a našich potřeb. Například přes den, kdy doma nikdo není, můžeme teplotu klidně snížit o dva až tři stupně a nastavit ji tak, aby se topení samo zapnulo třeba půl hodiny před naším příchodem domů. Přes noc se doporučuje udržovat o něco nižší teplotu, jelikož se lépe spí v chladnější místnosti, a navíc se tak výrazně šetří energie. Tímto způsobem nejenže výrazně ušetříme peníze, ale navíc si zajistíme doma příjemné klima přesně v tu dobu, kdy ho nejvíce potřebujeme.
Jednou ze zásadních věcí, která bývá často opomíjena, je správné nastavení hystereze termostatu, tedy rozdílu mezi zapnutím a vypnutím topného systému. Zní to možná složitě, ale ve skutečnosti je to jednoduché. Termostat totiž nefunguje způsobem „buď topím, nebo netopím“, ale pracuje na základě malé tolerance teploty. Tato tolerance určuje, o kolik stupňů může teplota v místnosti klesnout pod nastavenou hodnotu, než se topení opět spustí. Pokud je tato tolerance nastavena příliš malá, bude se topení neustále zapínat a vypínat, což není efektivní ani ekonomické. Když je naopak příliš velká, mohou vznikat nepříjemné výkyvy teplot, což vede k pocitu diskomfortu. Nejčastěji doporučovaná hodnota této hystereze se pohybuje okolo 0,5 až 1 stupně Celsia, protože právě tento rozsah poskytuje ideální rovnováhu mezi pohodlím a ekonomickým provozem. Nastavení této hodnoty je obvykle dostupné v pokročilých možnostech termostatu a je velmi dobré si ji hned na začátku upravit podle vlastních preferencí. Správné nastavení hystereze zajistí plynulý provoz vašeho topného systému, a hlavně vám přinese komfort bez nepříjemných výkyvů teploty.
Dalším důležitým krokem při správném nastavení pokojového termostatu je důkladné seznámení se s ovládáním konkrétního modelu. Každý termostat má své vlastní funkce a specifika, která je potřeba dobře pochopit, abychom z něj mohli dostat maximum efektivity. Často se stává, že uživatelé používají jen základní tlačítka, ale nevyužívají široké možnosti, které termostaty dnes nabízejí, jako jsou například přednastavené režimy, časové plány, nebo dokonce vzdálené ovládání přes mobilní aplikaci. Dobře pochopit ovládání znamená vědět přesně, jak fungují jednotlivé režimy, jak správně nastavit časový program, aby vyhovoval našemu životnímu stylu, a jak využít možnosti termostatu v různých ročních obdobích. Například termostat může umožňovat tzv. letní režim, kdy se topení vůbec nezapíná, nebo naopak režim dovolená, kdy se udržuje jen minimální teplota kvůli ochraně před mrazem. Pokud se uživatel nenaučí využívat všechny dostupné možnosti termostatu, může docházet k tomu, že sice přístroj topení ovládá, ale nikoliv efektivně a ekonomicky. Proto si vždy najděte čas na pečlivé přečtení návodu a věnujte několik minut experimentování s ovládacími prvky.
Při nastavování termostatu je důležité pravidelně kontrolovat a optimalizovat nastavené hodnoty podle aktuálního počasí a vnějších podmínek. Lidé často nastaví termostat na podzim a poté na něj již vůbec nesáhnou, což je z dlouhodobého hlediska chyba. Přitom počasí se může měnit velmi rychle a s ním i potřeba vytápění interiéru. Někdy stačí několik teplejších dnů v zimě k tomu, aby bylo vhodné nastavení upravit. Pokud například začne svítit slunce a venkovní teplota se zvýší, termostat můžete klidně snížit o stupeň či dva, aniž by to jakkoliv negativně ovlivnilo komfort v místnosti. Takto lze snadno ušetřit energii a zároveň udržovat příjemnou teplotu. Pravidelné přizpůsobování nastavení termostatu aktuálnímu počasí znamená chytrou správu energií. Když se naučíte vnímat, jak rychle váš byt nebo dům reaguje na změny venkovní teploty, budete schopni velmi snadno a intuitivně upravovat nastavení podle aktuálních potřeb. Výsledkem bude nejen lepší tepelná pohoda, ale i značná úspora energií.
Poslední rada je jednoduchá – nikdy termostat neignorujte a pravidelně kontrolujte jeho správné fungování. Bez pravidelné kontroly se termostat může stát spíše přítěží než pomocníkem. Správně nastavený a udržovaný termostat je totiž klíčovým prvkem efektivního vytápění.
