Každý zahrádkář ví, že bez včel by napozberal takovou bohatou úrodu ovoce ani zeleniny jako s jejich pomocí. Násadu plodů totiž zajišťují opylování květů. Prozradíme vám trochu víc o jejich životě.
Opylování rostlin sice vykonává i jiný hmyz, či například i netopýři, ale včely medonosné (Apis mellifera) se na něm podílejí přibližně 80 procenty. Včela pro sbírání potravy – nektaru a pylu, létá z květu na květ, přičemž pyl přichytává na jemných chloupcích, kterými je pokryto celé její tělo. Návštěvou různých květin přenáší pyl na jejich pestíky, a tak dochází k opylení a oplodnění.
Pyl si včela z chloupků vyčesává speciálními kartáčky do formy takzvaných pylových obnôžok, které jsou dobře viditelné na třetím páru jejích nohou. Bývají různě zbarvené podle toho, jaké rostliny navštívila. Mohou být našedlé, světlo- či tmavě žluté až červenožluté nebo s nafialovělou odstínem. Pyl včela odnese do úlu, kde ho další včely navrstvíme do buněk plástů, uhutněny ho a nakonec zalijí medem. Slouží jako potrava pro včelí populaci.
Namísto medu dostanou cukr
Medem se včely krmí během zimy. Jelikož jim zásoby medu vezmou včelaři, jako náhradu jim poskytují cukrovou vodu. Jedna včelí rodina spotřebuje až 20 kg cukru.
Společenství včel
Včela je společenský tvor, sama nepřežije ani při dostatku potravy. Žije ve včelstvu, na jehož vrcholu je včelí matka – královna. Včelstvo má dále čtyřicet až sedmdesát tisíc dělnic a v letním období asi tři sta až šest set trubců. Jsou to samci, jejichž hlavním posláním je oplodnit matku. Žijí jen třicet až šedesát dní.
Nejpočetnější skupinu ve společenství včel tvoří dělnice. Jsou to pohlavně nedokonale vyvinuté samičky, které se nemohou pářit. Jejich úloha je pracovat v úlu i mimo něj. Přinášejí do úlu pyl, nektar, medovice, které uskladňují v plástech, sklízejí vodu, udržují pořádek a potřebnou teplotu v úlu, stavějí voskové plásty, krmí matku a plod, obhajují úl před vetřelci a mají ještě další povinnosti.
Prvních dvacet dní po vylíhnutí dělnice pracuje uvnitř úlu, až potom vylétá ven. Včely, které se vylíhnou v srpnu až září, přežijí celou zimu, dříve vylíhlé se dožívají jen šest až osm týdnů.
Včelí královna
Královna je dokonale vyvinutá samička, která denně naklade až dva tisíce vajíček. Z nich se po třech až čtyřech dnech vylíhnou larvičky, které jsou živeny takzvanou mateří kašičkou (tvoří se v hltanových žlázách mladých včel) a později nektarem a pylem. Po šesti dnech včely larvu zavíčkujeme a přibližně o deset dní se z kukly vylíhne dospělý hmyz. Při příznivé teplotě, která je 35 ° C, vývin dělnice trvá 21 dní, trubců 24 a matky 16 dní. Královna je dlouhá 22 mm, trubci 20 a dělnice 16 mm.
Rojení
Královna žije dva až pět let. Když zestárne, naklade vajíčka, z nichž se vylíhnou královny. Nejzdatnější z nich své sokyně pozabíjí. Stará královna vyletí z úlu i s částí dělnic. Tento jev se nazývá rojení. Včelaři se mu snaží zabránit, aby nepřišli o včely.
