Šikmá střecha je časté, ale také rizikové řešení při stavbě rodinných domů. Ačkoliv rychle odvede vodu a zdá se spolehlivá, i na ní jsou místa a detaily, které vedou ke vzniku poruch, pokud je podceníte.
Při návrhu skladby střechy třeba myslet na to, že jakákoliv skládaná krytina s výjimkou speciálních opatření, není hydroizolační spojitá a vlivem silného větru či tání sněhu zatéká pod ni srážková voda, proto musí být zajištěna pojistnou hydroizolací. Nesprávná volba hydroizolační fólie často způsobuje nepříjemnosti s vodou ve střešním plášti. Není jedno, zda použijete kontaktní nebo bezkontaknú hydroizolační fólii. Právě v souvislosti s druhým typem fólie vzniká nejvíce poruch. Tento typ nesmí být v kontaktu s žádným jiným materiálem. V opačném případě, pokud se fólie dotýká dřevěného bednění nebo tepelné izolace, ztrácí svou hydroizolační schopnost, protože trpí stanovým efektem a protéká přes ni voda.
I tepelná izolace může způsobit takový defekt. Pokud se použije minerální vlna nejnižší objemové hmotnosti, která nemá stálou geometrii tvaru, může se protlačit až do vzduchové mezery pod pojistnou izolací a dotýkat se jí. Následkem nedostatečně vyplněného prostoru mezi krokvemi tepelnou izolací vznikají tepelné mosty. Při montáži se stává, že se hydroizolační fólie nesprávně otočí. Není to jedno, protože z jedné strany – vnitřní – vlhkost propouští a z druhé – vrchní – před vlhkostí chrání. Při opačném otočení by vlhkost z tepelné izolace neměla šanci vypařit se ven a vlhkosti z exteriéru by nic nebránilo dostat se do střešního pláště. Mnohokrát během realizace střešního pláště zůstává střecha dlouhou dobu pouze s fólií, bez krytiny. Pokud fólie nemá UV stabilizátor, hlavně při prudkém slunci nevydrží bez poškození tvaru.
Problémové detaily
Většina chyb střech vyplývá z nesprávného řešení detailů. Kritická místa, kudy by se mohla voda dostat do konstrukce a proniknout až do interiéru, vznikají nejčastěji na členitých, složitějších střešních konstrukcích. Jsou to místa v lomech střechy – v nárožích, úžlabích a v stycích střechy se svislými konstrukcemi – při komínech, vikýřích. Vlhnutí střešní konstrukce v těchto místech má na svědomí nesprávné provedení styků, spojů a detailů.
Ty se v projektové dokumentaci určené pro stavební povolení neřeší, takže je jen na prováděcích orgánech, jak se s nimi poperou. Často použijí nevhodné tmely na utěsnění, které časem ztratí pružnost a odlepí se, často nesprávně ukončí hydroizolaci při klempířských oplechování komína, střešního okna či okapu. Dost nešťastné místo z hlediska zatékání je i úžlabí střechy. Pokud je plech, kterým je úžlabí překryty, nedostatečně široký, při bouřkách a návalové deštích voda rychle neodteče, může se dostat až pod tašku a přetéci do střešní konstrukce. I v těchto místech je třeba dbát na správné ukotvení pojistné hydroizolace, která by měla zachytit přeteklé vodu a bezpečně odvést do žlabu.
