Zahrada zřízena v harmonii s lokalitou a se stanovištních podmínkami působí nejen přirozeně, ale netrápí se v ní ani nové rostliny, co se v dobrém odrazí na jejich kondici a vzhledu.
Původně zde byla roky udržována stará zahrada v chatové oblasti s několika ovocnými stromy, keři a vzrostlými smrky. Časy se mění a namísto chatky vyrostla nová dřevostavba. Vznikla potřeba vhodně ji napojit na zahradu a vůbec dát exteriéru zajímavou myšlenku.
Předělena
Zahradní architekt z pražského ateliéru Fler vzpomíná: „Hned po dostavbě domu jsme začali s rekonstrukcí zahrady. Majitelé k ní mají vybudovaný vztah, proto jsme k původní vizáži i rostlinám přistupovali s citem. Pozemek sousedí s lesem a potokem, který teče hned za plotem. Nevidět ho, ale slyšet. Vlhký a zastíněn charakter v této části i cítit a my jsme ho respektovali a zachovaly. Při návrhu jsme také čerpali z venkovského a anglického stylu zahrad, které působí v blízkosti lesa přirozeně. Domácí kdysi rozdělili plochu pomocí břečťanového plotu a tújí na obytnou a zelenino-ovocnou část, což však jako celek působilo nesourodě.
Nejsem příznivcem striktního dělení naopak mám rád, když okrasná a užitková část spolu komunikují, prolínají se. Na druhé straně, toto rozčlenění vytvořilo několik příjemných zákoutí, které měla majitelka v oblibě, proto jsme ho zachovali. „ Užitková zahrada vyžaduje hodně světla a počítat třeba i s manipulační plochou. Vhodné místo našli vedle domu, kde byl prostor dostatečně široký a světlý. Okrasnou část navíc protkali jahodami, malinami a ostružinami.
Terasa nad terénem
Vstupní prostor domu je pojat jako mírné formální, aby byl pohodlný, s pěknými nástupním plochami a praktickými stezkami. „Za domem,“ pokračuje Ferdinand, „jsme narazili na tvrdý oříšek, dřevěnou terasu umístěnou vysoko nad terénem. Otázkou bylo, jak ji vtáhnout do zahrady. Navrhli jsme poměrně široké pobytové schody, po kterých se dá nejen chodit, ale i sedět na nich. To vyvolá pocit propojení s prostorem kolem. Terasu jsme podsadili vyššími travinami a trvalkami, což ji opticky snižuje a propojuje se zelení okolo. Jen představu, pokud bychom vysadili pouze půdopokryvné břečťany, výškový rozdíl by působil nepřiměřeně. „
Původní i nové
Z původních výsadeb zůstalo několik ovocných stromů, dva statné smrky, túje a břečťany, kterými jsou obrostlé dělící ploty. Většinu rostlin však sázeli jako novou. Na přání majitelky přibylo několik bříz a jabloní. V podrostu pod stromy najdete muchovník, hortenzie, čemeřice, kontryhele a lupiny. Aby se rostlinám dobře dařilo, upravovala se půda. Ferdinand vysvětluje: „Velmi opatrnou práci s ornicí se snažíme prosadit v každé zahradě. Důležité je nemíchat podorničí s ornicí, což kvalitu půdy zcela degraduje. Vrchní vrstvu jsme skultivovali přidáním kompostu a písku. „
Údržba první dva roky bude spočívat především ve vyplievaní plevelů. Nikde není položena netkaná textilie, protože by bránila rozrůstání a vysemeňovaniu trvalek. Zahrada je poměrně malá a stinná, a tak se velmi dobře obejde bez sofistikovaného závlahového systému. Vybudovalo se však několik odběrných míst na vodu. Na ty se v případě potřeby napojí i kratší hadice a vše se krásně zalije.
„Pro každou zahradu do velikosti zhruba 2 000 čtverečních metrů, zde to byla ani ne polovina, doporučuji začít se zahradními pracemi, až když jsou všechny stavební práce ukončeny. Když je totiž málo místa kolem domu, zahradníci a stavbaři by si nejen fyzicky překážely, ale zároveň by se pošlapávali a znehodnocovali výsadby i trávník. „
