Útle domky, které neplýtvají prostorem ani materiálem, jsou zjevně hitem současné architektury. V nedávné době se popularitě těší hlavně domy s kovovou fasádou. Nás zaujal jeden, který připomíná plechovku.
Asi je to kompaktním tvarem domu – a obložením z vlnitého galvanizovaného zinkového plechu. A možná tím, že dům je poměrně úzký az čelní strany opravdu připomíná plechovou krabici. Ve skutečnosti však není tak malý, jak by se mohlo zdát.
Stavba má obytnou plochu 464 m² rozdělenou na dvě patra. „Plechovka“ přitom stojí uprostřed kukuřičných lánů. Na 6,5-hektarové farmě se kromě kukuřice pěstuje i sója, pšenice, oves, jablka a tykve. Dům však nepatří farmáři, jak by se mohlo zdát. Nebo přesněji řečeno, farmaření není to , což majitele živí jako hlavní práva. Jde o onkologa, který nezapře své litevské kořeny, svázané s půdou a rolnictva. Dnes však na farmářské práce pouze dohlíží.
Architekt, který dům navrhl prý dostal poměrně stručné zadání: navrhnout dům tak, aby byl co nejvíce spojen s přírodními živly.Podmínkou byla také střešní terasa, protože majitel je navíc i amatérským astronomem.
Stavba je zdálky přímo stoicky jednoduchá. Přichází se k ní po oblázkové cestičce, na kterou navazuje dřevěná terasa.
Na polovině přízemí se nachází ložnice, koupelna a hudební místnost. V druhé polovině přízemí je garáž a hrnčířská dílna.
Schodiště dělí patro také na dvě poloviny: na jedné se nachází kuchyň, jídelna a obývací pokoj. Na konci společenské části je krytá terasa s nádherným výhledem přes polia.V západní části patra se nacházejí užitkové místnosti jako knihovna, fitness, hosty koupelna a hlavní ložnice.
Jižní strana se přitom otevírá slunci velkými okny, zatímco severní část je mnohem uzavřenější.
